Ne, neschováte se. Tenhle vzkaz poslali neonacistickým aktivistům z násilnické organizace Blood and Honour ve Velké Británii anonymní antifašističtí hackeři, kteří se dostali k jejich kontaktům.
Míra nezaměstnanosti v Německu klesla v prosinci víc, než kolik říkaly předpovědi. Je to díky boomu exportu aut a strojních zařízení i mírné zimě, která umožnila práci ve stavebnictví. Předpovědi na ekonomický růst jsou ale spíše pesimistické. Stav německé ekonomiky je přitom důležitý i pro českou ekonomiku a nezaměstnanost, protože Německo je hlavním cílem českých exportů.
Čínský stát chce povzbudit domácí výrobce aut, proto zruší podporu zahraničních automobilek. Uvedla to státní agentura Xinhua s odkazem na společné prohlášení ministerstva obchodu a národní reformy a komise pro rozvoj.
Mizerný směnný kurz, sebevražedná politika státu založená na půjčování si z domácího trhu, žádné zahraniční investice, žádný růst, pokles turismu, hrozící inflace a nedůvěra lidí v banky. To jsou hlavní negativní aspekty současné situace v Egyptě. Cestou ven by podle ekonomů bylo škrtnutí drahých subvencí na energetiku, tím by se však vláda pustila na křehký terén, který by mohl vést k lidovým bouřím. Naopak s optimismem se experti dívají na Muslimské bratrstvo – islamistická organizace podporuje volný trh a subvence by ráda zrušila. Přinášíme dokončení článku v The New York Times.
Po roce vojenské vlády čelí Egypt akutní finanční krizi. Kupící se dluhy, nijaký ekonomický růst a ubývající zahraniční rezervy představují pro armádu i nový, islamisty vedený parlament velkou výzvu. Téměř nevyhnutelná devalvace tamní měny by však vynesla ceny potravin a dalších zboží do nebes – a vyvolala riziko dalších protestů, píše list New York Times.
Přísun peněz z půjček od Evropské centrální banky, nákup španělských dluhopisů toutéž institucí a fiskální plány tamní vlády. To jsou hlavní důvody toho, že se pozice Španělska v posledních týdnech zlepšila. Svědčí o tom též zatím poslední aukce španělských dluhopisů. V úterý se jich prodalo za předpokládaných 2,51 miliard eur, zatímco poptávka sahala k 13,5 miliard eur.
Po většinu loňského roku si investoři vylévali srdce, že Evropská centrální banka (ECB) nemá ve svém arzenálu žádnou „bazuku“, kterou by mohla použít v boji s evropskou dluhovou krizí. Teď se ukazuje, že místo „bazuky“ má ECB na palubě svého bojového letounu super bombu.
Zatímco Řecko a jeho věřitelé bojují o odvrácení bankrotu, podle analytiků je dluh země příliš velký na to, aby byl udržitelný, a to dokonce navzdory tomu, že by se kontroverzní dohoda o finanční pomoci uskutečnila. O efektivitě dojednání Private Secotr Involvement (PSI) mají pochybnosti jak Barclays Capital, tak Bank of America Merrill Lynch (BAML).
Skupina hedgeových fondů hrozí, že zablokuje pokus zachránit Řecko před bankrotem, pokud se jim nedostane významné platby. Dnes, kdy se v Aténách potká skupina soukromých držitelé dluhopisů s ministry, se odehraje finální pokus dojednat odpis hodnoty tamního dluhu předtím, než zemi bude čekat deadline významné splátky.
Už dost, říkají obyvatelé Rumunska a vedou protesty proti vládním úsporným opatřením. Policie se o víkendu pokoušela protesty rozehnat slzným plynem. Mnoho lidí bylo zraněno a zatčeno. Demonstrace začaly v Bukurešti, rozšířily se však až do přinejmenším čtyř dalších velkých měst.
Jen před pár týdny vedl Lin Zulian revoltu vzbouřené vesnice, teď ji bude řídit. Vůdce protestů proti zabírání půdy v čínské vesnici Wukchan bude šéfovat místnímu výboru komunistické strany a zorganizuje nové volby do vesnického výboru. Nedávno jsme psali, že se smírný způsob, jakým se místní vláda postavila k protestům, je v Číně bezprecedentní a zdá se být modernější strategií, jak nepokoje obsáhnout, současný vývoj pak tomuhle pohledu dává za pravdu.
V běžném roce znamená předpovídat vývoj ekonomiky něco jako předvídat výsledky karetní hry: existuje příliš mnoho proměnných a jedinou jistotou je, že zelenáči prohrají a ti, co sledují jen vlastní zájem, vyhrají. V roce 2012 je však podoba krize značně předurčená: existuje série klíčových úrovní, jimiž bude muset eurokrize projít a to, jak se s nimi naloží, bude určovat vše ostatní, píše ekonomický komentátor agentury BBC Paul Mason.
Poslední díl článku z The RealNews.com končí otevřeným holdem Keynesovi, respektive jeho návrhu z Bretton Woods v roce 1944. Pokud by se dalo na ekonomova slova, řešila by se krize tím, že by se Německo, jehož růst žene export, přeorientovalo na import, čímž by si jeho obchodní partneři vylepšili své deficity.
Text, který vám přinášíme na pokračování (čeká vás ještě jeden díl), je příkladem ortodoxně keynesiánského přístupu ke krizi, se všemi jeho limity, přesto obsahuje zajímavé údaje. Poukazuje na to, že porovnáme-li veřejný dluh či deficity veřejného sektoru zemí PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) s Německem, není výsledek takový, jak tvrdí mediální, politický a ekonomický mainstream.
Krize eurozóny je excelentní ukázkou toho, jak se naprosté lži mohou stát obecně přijímanou věcí. Téměř jakákoli generalizace o krizi, kterou najdeme v mainstreamových médiích, je falešná. Výsledkem je, že vše, co o krizi tvrdí mainstream, jsou ideologické polemiky, které se vydávají za analýzu, píše server therealnews.com.
Mizerný směnný kurz, sebevražedná politika státu založená na půjčování si z domácího trhu, žádné zahraniční investice, žádný růst, pokles turismu, hrozící inflace a nedůvěra lidí v banky. To jsou hlavní negativní aspekty současné situace v Egyptě. Cestou ven by podle ekonomů bylo škrtnutí drahých subvencí na energetiku, tím by se však vláda pustila na křehký terén, který by mohl vést k lidovým bouřím. Naopak s optimismem se experti dívají na Muslimské bratrstvo – islamistická organizace podporuje volný trh a subvence by ráda zrušila. Přinášíme dokončení článku v The New York Times.
Po většinu loňského roku si investoři vylévali srdce, že Evropská centrální banka (ECB) nemá ve svém arzenálu žádnou „bazuku“, kterou by mohla použít v boji s evropskou dluhovou krizí. Teď se ukazuje, že místo „bazuky“ má ECB na palubě svého bojového letounu super bombu.
Text, který vám přinášíme na pokračování (čeká vás ještě jeden díl), je příkladem ortodoxně keynesiánského přístupu ke krizi, se všemi jeho limity, přesto obsahuje zajímavé údaje. Poukazuje na to, že porovnáme-li veřejný dluh či deficity veřejného sektoru zemí PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) s Německem, není výsledek takový, jak tvrdí mediální, politický a ekonomický mainstream.
Krize eurozóny je excelentní ukázkou toho, jak se naprosté lži mohou stát obecně přijímanou věcí. Téměř jakákoli generalizace o krizi, kterou najdeme v mainstreamových médiích, je falešná. Výsledkem je, že vše, co o krizi tvrdí mainstream, jsou ideologické polemiky, které se vydávají za analýzu, píše server therealnews.com.
